| |
Značení elektronek PHILIPS
Typové označení elektronek PHILIPS používané do roku 1935 sestává
z písmene, tří nebo čtyřmístného čísla a případně dalšího písmene. První písmeno udává žhavicí proud elektronky:
|
|
A
|
žhavicí proud mezi 0,06 až 0,1 A
|
|
|
|
B
|
žhavicí proud mezi 0,1 až 0,2 A
|
|
|
|
C
|
žhavicí proud mezi 0,2 až 0,4 A
|
|
|
|
D
|
žhavicí proud mezi 0,4 až 0,7 A
|
|
|
|
E
|
žhavicí proud mezi 0,7 až 1,25 A
|
|
|
|
F
|
žhavicí proud 1,25 A a více
|
|
První číslice trojciferného čísla nebo první dvě číslice čtyřciferného čísla znamenají
žhavicí napětí ve voltech. Poslední dvě číslice, pokud spolu dávají číslo menší než 40 nebo číslo 99, znamenají, že
jde o triodu, a udávají přímo její zesilovací činitel. Např. E438 znamená triodu se žhavicím napětím 4 V,
žhavicím proudem 0,7 - 1,25 A a zesilovacím činitelem 38. U ostatních elektronek znamená poslední číslice druh
elektronky a předposlední číslice pořadové číslo typu. Jednotlivá čísla pak znamenají:
|
|
41, 51 atd.
|
dvoumřížkové elektronky (s prostorovou mřížkou)
|
|
|
|
42, 52 atd.
|
"stíněné elektronky", tedy tetrody
|
|
|
|
43, 53 atd.
|
koncové pentody
|
|
|
|
44, 54 atd.
|
tzv. "binody" (trioda + dioda nebo tetroda + dioda)
|
|
|
|
45, 55 atd.
|
vf tetrody - selektody
|
|
|
|
46, 56 atd.
|
vf pentody
|
|
|
|
47, 57 atd.
|
vf pentody - selektody
|
|
|
|
48, 58 atd.
|
směšovací hexody
|
|
|
|
49, 59 atd.
|
hexody - selektody
|
|
Například E446 znamená vf pentodu se žhavicím proudem 1,1 A a žhavicím napětím
4 V. Případné písmeno H, N, T nebo
S za číselným kódem znamená odchylku od základního typu
(např. E424 a E424N). Výjimkou je zde dvojice typů E444 (dioda - tetroda) a E444S (dioda
- trioda), jde tedy o zcela odlišné typy.
Ve značení usměrňovacích elektronek vyráběných firmou PHILIPS jsem žádný systém
nenašel. Jejich znak je pouze číselný, a to buď třímístný (501-509) nebo čtyřmístný (hlavně nad 1800). Variátory jsou
značeny čtyřmístným číslem nad 1900.
|
|
|
|
|
|
|